TOULAVÁ

TOULAVÁ

 

Proč se touláš vím jen já,

hádankám tvým těm já rozumím.

Když se mnou spáváš zůstává

na řasách tvých jen lehký stín.

 

Do snů se vkrádá vášeň toulavá,

cítím, že vzdáváš se jí, tak nech ji být.

To svými klíčky otvírá,

hádanky dává v toužení.

 

Toulavá,

po hvězdách chodí, měsíční prach jí úpěl na řasách.

Cesta zdlouhavá,

nocí zasněnou se přestává zdát.

Toulavá,

Jupiter vodí ji tam dál k rajským zahradám.

Cesta zdlouhavá,

nocí tajemnou se přestává zdát.

Proč touláš se dál?

 

Do snů se vkrádá vášeň toulavá,

cítím, že vzdáváš se jí, tak nech ji být.

To svými klíčky otvírá,

hádanky dává v toužení.

 

Toulavá, …